Přeceňujeme výjimečnost své kultury
Zobrazit další navigaci
Celý web BIOTRIN

HN 15. února 2006

Petr Koubský (HN 2.2.2006) věcně poopravuje naši pýchu na dnešní „pokrok“ ve vědách a technologii. Jenže z pozice naší pýchy na společenstvo christianitas, které osvícenci nazvali Evropa. Skutečnost je jiná. Šest století před Gutenbergem bylo na předměstí Bagdádu více než sto knihkupectví. Pravda, knihy se netiskly, psali je warakinové, ale gramotnost lidu a dostupnost tištěného slova to nesnižovalo. Nejstarší univerzita v Káhiře byla založena roku 970, a tamní knihovna čítala přes půl druhého milionu svazků. Na počátku desátého století změřil Al-Battání délku slunečního roku lišící se od dnešní o 24 sekund a zeměpisné souřadnice určil s přesností na tři desetinná místa. Do desátého století sahá i destilace ropy a popis alternativních zdrojů energie. Tak bychom mohli pokračovat.

Bohužel, lásku k vědění – ilm - zavedenou Abbásovci omezili náboženští učenci ke konci 14. století na „náboženské vědění“, nezávislé úvahy o náboženských problémech se staly nezákonné a ženy byly zahnány do domácnosti. Nastal úpadek. Muslimský svět dnes představuje 23% lidstva a chudoba Muslimů (pokud nežijí na ložisku nafty) je odrazem toho, že mají méně než 2% světových vědců.

Důležité však je, že si toho jsou vědomi. Mekka se v našich mediích objevila v souvislosti s havárií hotelu a ušlapání poutníků. Něco však bylo důležitější. Mekka se na počátku prosince stala místem Mimořádného islámského summitu představitelů 57 islámských zemí, kteří vyhlásili desetiletý plán Organizace Islámské Konference (OIC) sestavovaný během posledních dvou let. Jeho cílem je snížit nerovnováhu ve vědě a technologii mezi islámskými a rozvinutými zeměmi a „zlomit staletí stagnace“ například tím, že k roku 2015 má 30% muslimských studentů ve věku 18 – 24 let navštěvovat university a prioritou mají být přírodní vědy a technologie. Muslimské země mají na vědu věnovat 1,2% HDP (plus podíl z petrodolarů) a Islámská Banka pro rozvoj (IDB) zřídí stipendia pro nadané studenty a vynikající v vědce v hi-tech oborech. Současně se musí vytvořit podmínky zabraňující odlivu mozků.

Mnozí odbudou takový vývoj pohledem římského patricije na barbary zmítané korupcí, sociálními a etnickými boji, dušené vládou náboženských fundamentalistů a hendikepované dalšími neduhy. Jenže musíme vidět to, co není na stránkách našich medií. Zatímco Evropa staví byrokratické hráze moderní biotechnologiím v zemědělství, Irán jako první na světě pěstuje geneticky modifikovanou rýži a v Dubaji se nákladem 400 milionů USD buduje biotechnologický park. Prezident státu považujícího se za vědeckou velmoc zakazuje výzkum embryonálních kmenových buněk, ale Islámská organizace lékařských věd schválila v prosinci 2004 mezinárodní Islámský kód lékařské a zdravotnické etiky, na jehož základě vyzývá muslimské státy, aby povolily terapeutické klonování.

Žurnalistům poskytuje materiál zdvíhající sledovanost a náklad novin kauza šátků muslimských studentek ve Francii, ale jaksi jim uniklo, že v únoru minulého roku vznikl Svaz (Network) arabských žen ve vědě a technologiích.
Jisté je, že tento pohyb nepřinese významné zlomy v příštím volebním období ani naší Sněmovny, ani amerického prezidenta. Pohyb kultur je pomalý, i když v období globalizace jistě rychlejší. Nicméně stojí zato všimnout si, jaký osud měla věda antického Řecka, jaký později římská a co se s ní stalo, když Řím rozvrátili „barbaři“? Nepřipomíná něco citovaný pohled římského patricije na dnešek? Čeho je symptomem příklon – i politický – k pojímání světa z pohledu „inteligentního plánu“? Zamyslíme-li se nad osudem naší vědy a kultury v horizontu století, stojí zato vzít v potaz hnací síly: na jedné straně touha po pestřejších supermarketech a na druhé po pitné vodě a nezbytném k životu minimu potravin. Nenechme se mýlit, i ti, co žijí z barelů ropy, vědí, že jednou dojde. Ani demografické údaje by se neměly přehlédnout – porodnost a migrace. „Barbaři“ totiž nerozvrátili římské impérium velkolepou válkou, ale zevnitř. Poučné je, že to lidstvu prospělo.

Jaroslav Drobník

horizontal rule

Reminder to content type on to