Rozhovor prof. Jar. Drobníka pro Gate2Biotech
Zobrazit další navigaci
Celý web BIOTRIN
2007-10-10
Uveřejněno 2007-09-25 ve www.scienceworld.cz  „Biologie;Byznys;Tiskové zprávy“

Pane profesore, postoje evropských zemí ke GM plodinám se spíše zpřísňují, například Německo letos zakázalo další výsev Bt kukuřice MON 810. Jak by se v kontextu těchto změn měla v budoucnu vyvíjet rozloha výsevu GM plodin v České republice?

V ČR je pro produkční pěstování povolena jen Bt kukuřice a ta se letos pěstuje na zhruba 5000 ha, což je 1,79% celkové plochy kukuřice.

Výsev Bt kukuřice se nemůže řídit okolními státy, ale výskytem škůdců. Pokud se u nás bude šířit zavíječ jako doposud, pak jsou pouze dvě možnosti: stříkat chemickým insekticidem s drastickým dopadem na přírodu nebo použít Bt kukuřici. Třetí případ (nedělat nic a akceptovat ztráty) je nepřijatelný, protože by sklizeň byla promořena kancerogenními mykotoxiny.

Jiná otázka je šíření dalšího škůdce – bázlivce kukuřičného. Ten způsobuje pouze velké ztráty zemědělcům, ale nekontaminuje úrodu. „Klasická“ obrana je zaorávání insekticidu do půdy. Bude otázka hodnocení rizik, zda použít další odrůdu Bt kukuřice, nebo chemii.

Také ke GM bramborám mají evropští politici výhrady. Proti pěstování bramborové linie Ampflora se nedávno vyslovila Rada ministrů zemědělství EU. Jaký další vývoj v povolovacím procesu očekáváte a co by to pro budoucnost pěstování GM brambor v České republice znamenalo?

Prosím, dívejte se na hlasování v Radě ministrů reálně. Ministři nejsou vědci, nýbrž, jak píšete, politici; jejich motivem při hlasování nejsou vědecké důvody ohrožení/neohrožení přírody, ale nálada jejich voličů doma. Pokud jsou doma voliči proti GMO, bude ministr hlasovat proti geneticky modifikované plodině, byť by dobře věděl, že riziko je stejné nebo nižší než u běžné plodiny. Kdyby hlasoval opačně, doma neobstojí.

Očekává se, že Komise Amfloru povolí přes hlasování ministrů. Nové použití brambor má význam nejen pro jejich pěstování, ale pro sociální podmínky venkova, který by jejich zpracováním alespoň na škrob, částečně nahradil výpadek cukrovarů. Rozhodující nebude chuť nebo nechuť zemědělců u nás, ale kvóty na škrob stanovené Bruselem.

Kritikové GM brambor Amflora hovoří například o využití selekčních markerů, které mohou vést k rezistenci na některá antibiotika. Můžete tyto obavy vyvrátit?

Tato námitka patří k laciným propagačním heslům vyvráceným nikoli mnou, ale příslušnými odborníky. Přikládám vyjádření EFSA (The GMO Panel statement is available on the EFSA website at: http://www.efsa.europa.eu/en/science/gmo/statements0/npt2.html) (EFSA GMO Panel reconfirms that the use of the nptII gene as a selectable marker in GM plants does not pose a risk to human or animal health or the environment ) (The news article is available at http://www.europarl.europa.eu/news/expert/infopress_page/032-4693-087-03-13-904-20070326IPR04618-28-03-2007-2007-false/default_en.htm)

I kdybychom nedali na panel vědců, každý mikrobiolog ví že

  1. přenos genů z rostlin na bakterie dosud nikdo neprokázal;
  2. přenos z bakterie na bakterie je běžný;
  3. v gramu půdy jsou statisíce bakterií rezistentní na kanamycin, neomycin a podobná aminoglykosidová antibiotika.

Takže obávat se, že gen necitlivosti na antibiotika přejde na patogenní bakterie z brambor, je asi stejně věcné, jako strach, že Eskymáci vyřadí Španělsko z trhu pomerančů.

Jak uvádíte, transgenní linie brambor pro průmyslové využití by mohla opětovně zvýšit podíl ploch osázených touto plodinou. Kde všude by se GM brambory mohly uplatnit? Uvažuje s i o potravinářství?

Normální brambor má škrob složen přibližně z 3/4 amylopektinu (větvený polymer glukosy) a 1/4 amylosy (lineární polymer). Amflora obsahuje pouze amylopektin. Je výbornou surovinou pro papírenský a textilní průmysl, barvy, lepidla i ve stavebnictví.

Druhý typ transgenního bramboru naopak obsahuje ve škrobu čistou amylosu. Kromě výroby biodegradovatelných plastů se hodí i pro potravinářství; smažené potraviny obaleny tímto škrobem nasáknou méně tuku a pečivo je křupavější.

Brambor necitlivý na plíseň, která v polovině 19. století vyvolala v Evropě hladomor a vlnu emigrace (zejména z Irska), je samozřejmě určen i pro potraviny.

Spolupracují čeští odborníci s firmou BASF i na vývoji dalších geneticky modifikovaných plodin?

S firmou BASF se spolupracuje při polních zkouškách, jinak zatím ne. Možná, že časem se budou vyvíjet hybridy jejich a našich brambor.

Evropské veřejné mínění se k zavádění GM plodin staví negativně. Je jejich pěstování opravdu natolik výhodné, že se bez nich evropské zemědělství nemůže obejít?

Evropská veřejnost dlouholetou propagandou různých organizací byla vmanipulována do stavu, který minulý komisař David Byrne nazval „GMO psychózou“. Velmi názorně ji odráží Eurobarometer 2006, který uvádí, že v roce 2005 považovalo 41% Evropanů za správné tvrzení, že „Běžné rajče geny neobsahuje, modifikované ano“ a 54% se domnívá, že „Sníme-li modifikované ovoce, naše geny budou také modifikovány.“ Jestliže se politici budou populisticky řídit těmito nesmyslnými náladami, nebude dlouho trvat a budeme GM brambory dovážet třeba z Číny.

Je mnoho studií dokládající ekonomickou výhodu GM plodin. Přínos se však projevuje při jejich pěstování. Pokud je budeme dovážet, Evropa se tohoto přínosu zřekne. Opět nejde o názor jen můj, ale povolanějších. Komisař Mandelson letos 14 června hovořil o této problematice; řekl: „Musíme se zbavit iluse, že posloužíme Evropě, zůstane-li mimo globální trh, který jde dopředu v otázkách GM potravin.“ „Jelikož druzí jdou dopředu – USA a Japonsko, ale také nové ekonomie – musíme v Evropě hrát vedoucí úlohu v sektoru, který bude hrát tak významnou úlohu v budoucí ekonomice.“ Závažný dokument s podobným závěrem vydal v Evropském parlamentu Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova, dále Anglický regulační orgán a Sdružení evropského biotechnologického průmyslu.

Ekologické výhody GM plodin jsou zcela zřejmé. Seriosní prameny – např. Ministerstvo zemědělství USA (http://www.ers.usda.gov/publications/aer810/aer810fm.pdf) a Národní centrum pro potravinářství a zemědělství (http://www.ncfap.org/whatwedo/pdf/2004ExecSummaryA.pdf) – uvádějí celkový pokles pesticidů (tedy včetně insekticidů uspořených Bt plodinami) vyvolaný vzestupem pěstování biotechnologicky vyšlechtěných plodin o 28 000 tun v roce 2004. To mj. souvisí s tím, že ekologie evropské zemědělské krajiny se mění a s tím nastupují nové problémy: obrovský rozvoj ploch kukuřice (plodina zavlečená z Jižní Ameriky) vyvolal přemnožení zavíječe. Z J.Ameriky v roce 1992 byl na Bělehradské letiště zavlečen nový škůdce – bázlivec kukuřičný – a velmi rychle se šíří. Tyto nové faktory nejsou postižitelné „klasickými tradičními“ postupy.

Není sporu o tom, že tlak na alternativní paliva a suroviny pro chemický průmysl stejně jako zavádění tzv. energetických plodin otevře zcela novou kapitolu GM plodin. Kdo tento nástup nestihne, bude v roli druhořadého dovozce.

Doba, kdy Evropa měla nadbytek potravinářských plodin a nevěděla co s nimi, je pryč. Poptávka stoupá v Číně i Indii a opět platí – kdo to nezachytne, prohrává.

Souhrnně: zemědělská biotechnologie je nová technologie podobně jako třeba informatika. Kdo ji neovládne, stane se živořícím skanzenem „tradičních“ technik.

(dále k tématu viz http://www.gate2biotech.com).
Reminder to content type on to