„DUEL“ ČRo 1 – Radiožurnál
Zobrazit další navigaci
Celý web BIOTRIN
2007-11-13

 „DUEL“ na . ČRo - ČRo 1 – Radiožurnál 30.10.2007
(navazuje na rozhovor s členy družstva Salima – viz Media v říjnu)

Část zvukového záznamu pořadu Radiofórum (30.10.2007 18:00), kde je rovněž i DUEL
(uživatelé MSIE - kliknutím na přehrávač jej aktivujete)

jehož přepis zde uvádíme

Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka: „Paní Klimovičová, ty geneticky modifikované plodiny, jak jsme slyšeli, jsou proti běžným druhům především odolnější vůči škůdcům. Skutečně jejich pěstování přináší tolik rizik, je třeba před nimi varovat?“

Magdalena KLIMOVIČOVÁ, organizace Greenpeace: „Nepochybně. Jsou to hlavně dopady na životní prostředí, které vedly řady, vlády řady států, naposledy pravicovou vládu prezidenta Sarkozyho ve Francii, k omezení, zmrazení nebo zákazu pěstování těchto plodin, tudíž na tom nejspíše něco bude.“

Jaroslav DROBNÍK, profesor Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy: „Právě u nás se zavedla BT kukuřice s ohledem na životní prostředí, protože zavíječ kukuřičný se u nás začal velice šířit a jediná alternativní metoda byl postřik, postřik insekticidem a stříkalo se šestnáct tisíc hektarů, patrně i více. Jaký to má dopad na hmyz, si každý dovede představit. Kdežto BT kukuřice žádnému jinému hmyzu neuškodí. U nás se prováděly čtyřleté pokusy, Akademie věd - Entomologický ústav sledoval hmyzí společenstva. Nebyl žádný rozdíl mezi normální a BT kukuřicí.“

Magdalena KLIMOVIČOVÁ, na dotaz „nejsou toto pro vás dostatečné argumenty“: „Rozhodně nikoliv, protože právě rakouský zákaz, o kterém se hovořilo v úvodní reportáži, je založen na dopadu na necílové druhy hmyzu a řada studií tento výrazný negativní dopad potvrzuje. Co se týká ale agronomické praxe a boje se zavíječem, tak tam jsou možnosti další, nejenom chemickými postřiky, insekticidy, ale třeba využití vosičky Trichogrammy nebo hluboké orby na podzim a dalších možností. Zajímavé je, že Maďarsko, velký pěstitel a země, která je jižně od nás, kde by měli mít problém se zavíječem, tento problém nemá a má zákaz BT kukuřice již dva roky.“

Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka: „Pane profesore Drobníku, víme ale dnes o geneticky modifikovaných plodinách dost, abychom skutečně mohli jednoznačně vyloučit, že jsou pro životní prostředí a lidské zdraví škodlivé či neškodné?“

Jaroslav DROBNÍK: „Víte, hovořit obecně o geneticky modifikovaných plodinách jako celku je asi tak účelné jako hovořit o elektřině jako celku. Kdo bude chtít dokázat, že elektřina škodí, má tisíce příkladů a ty, co naopak ji podporují, taky a přesně to je o geneticky modifikovaných organismech. Tady byl problém zavíječ. Hodnotilo se, jak s ním naložit. Optimálním řešením bylo BT. Trichogramma je pěkná na záhumenková pole, ale na padesát hektarů rozvěsit kokony nad každou pětadvacátou rostlinou během dvou dnů, to dokáže jedině rota vojska, když v rojnici půjde tím polem.“

Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka: „Paní Klimovičová, vy souhlasně pokyvujete hlavou. Znamená to, že se tedy shodnete v tomto ohledu s panem profesorem Drobníkem?“

Magdalena KLIMOVIČOVÁ: „Ano, shodnu se v tom, že je jistě třeba rozlišovat co se týká plodin a způsobu genetické manipulace nebo modifikace správněji. Hovoříme-li zde o BT plodinách, tak tam je alespoň dočasné snížení nezbytnosti stříkat pomocí insekticidů a hubit zavíječe, to je rozhodně pravda. Ale pak je tady druhý balík geneticky modifikovaných plodin, takzvaně herbicid tolerantních, které naopak ve svém důsledku díky vzniku určitých druhů velmi resistentních plevelů tuto nezbytnou, toto nezbytné ošetření právě herbicidy navyšují. Takže ta spotřeba herbicidů a chemikálií u těch herbicid tolerantních, jako je třeba ta sója, spíše zvyšují časem. Takže vskutku je třeba rozlišovat mezi jednotlivými plodinami, v tom se s panem profesorem nepochybně shodneme.“

Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka: „Pane profesore, máte pocit, že lidé dostatečně o této problematice jsou informováni? My dnes máme celý den na našich internetových stránkách anketu a ptáme se posluchačů a také internetových čtenářů, zda kupují geneticky upravené potraviny a šedesát procent z nich píše, přes šedesát procent, že neví, zda geneticky modifikované plodiny kupuje. Je tedy informovanost veřejnosti dostatečná?“

Jaroslav DROBNÍK: „Špatná. Já myslím, že nejlepší obraz poskytl Eurobarometr, který dělá výzkum v každé zemi na tisíci respondentech a v roce 2005 ukázal na katastrofální dezinformovanost občanů, ale můžeme povzbudit naši hrdost, Česká republika dopadla výborně, ta byla dokonce z celé pětadvacítky na prvním místě v podpoře moderních technologií, včetně genetických modifikací, a nejvíc lidí, čtyřicet dva procent, u nás by bylo ochotno konzumovat geneticky modifikované potraviny. To jsme byli taky na prvním místě. Ale obecně informovanost je nedostatečná.“

Magdalena KLIMOVIČOVÁ na otázku, kde lze narazit na GMO: „Tak kromě zmíněných polí, kde se letos pěstovala tato kukuřice na ploše pěti tisíc hektarů, je to na pultech řetězců, ovšem ta nabídka je naštěstí velice omezená. Jedná se pouze o rostlinné oleje a tuky s příměsí sóji geneticky modifikované. Tyto, tyto výrobky, tyto potraviny musí být označeny vždy v případě, že obsahují více než 0,9 % geneticky modifikované složky. Tedy představíte-li si tabulku čokolády, tak je-li v ní více než 0,9 % GMO, tedy geneticky modifikovaného organismu, sójového lecitinu například, musel by být označen. Na našich pultech je ovšem, se vyskytuje pouze onen sójový jednodruhový nebo směsný olej a dále jsou to krmiva pro dobytek, ať už z dovozu, anebo ona zmíněná kukuřice pěstovaná i u nás.“

Lenka KABRHELOVÁ: „My jsme vyzývali posluchače, aby psali své dotazy a oni tak činí, za což děkujeme. Martin Bláha se ptá, zda jsou geneticky pěstované plodiny více nebezpečné pro alergiky, ale popřípadě jestli jsou zdravotně nebezpečnější než normální nemodifikované plodiny. Pane profesore.“

Jaroslav DROBNÍK: „Nej ... jaksi ... rizikovější jsou plodiny, které byly získány ozářením, radiační mutanty, o těch totiž nic nevíme, o těch nevíme, co tam po ozáření vzniklo, jaké tam vznikly bílkoviny mutované a tak dále. Těch je dnes pěstováno světově na dva a půl tisíce, nikdo o tom neví, nekontrolují se. Geneticky modifikované se naopak velice přísně kontrolují, dokonce i krmná sója, krmná, prosím, pro dobytek, ve které se našel alergen přenesený z paraořechu, byla stažena z vývoje, nikdy nepřišla ani, s odpuštěním, k tomu dobytku do koryta. Takže to kdyby byly označovány ty potraviny, tak informovaný spotřebitel by je naopak kupoval, protože ví, že jsou nejlíp kontrolované.“

Lenka KABRHELOVÁ: „Na druhou stranu vy i narážíte na jednu věc. Náš reportér David Koubek zjistil i to, že například prasata, která jsou krmena kukuřicí geneticky modifikovanou, vypěstovanou, poté, co se tedy porazí, u nich není nutné uvádět to, že byla krmena geneticky modifikovanou potravinou. Není to špatně?“

Jaroslav DROBNÍK: „No, protože na těch prasatech to nenechá žádné následky. Tam nejsou v nich ani bílkoviny, ani nukleové kyseliny z těch geneticky modifikovaných krmivových směsí, tudíž i kdyby někdo prosadil z nějakých ideologických důvodů to značení, tak je zcela nekontrolovatelné, protože kde nic není, tak žádná analytická metoda to nenajde.“

Magdalena KLIMOVIČOVÁ: „Já bych se ještě chtěla vrátit k těm krmným studiím. Co se týká testování právě těch produktů, tak tam by bylo dobré, aby posluchač si uvědomil, že se jedná pouze o krátkodobé studie. Ty krmné studie byly prováděny v horizontu devadesáti dnů na brojlerech, tedy nikdy ne na savcích. A země, která má největší zkušenost s konzumací GMO, nebo s geneticky modifikovanými potravinami, jsou Spojené státy, kde je zákonem vyloučeno značení těchto potravin, tudíž nemůžeme ani rozhodnout zpětně, zda mají negativní vliv či nikoliv, protože nejsou takto ani označeny. To se jeví jako velký problém. Také fakt, že neexistují dlouhodobé studie, které by vylučovaly rizika konzumace těchto plodin, ať už co se týká zdraví zvířat nebo zdraví lidského.“

Lenka KABRHELOVÁ: „Na druhou stranu obejdeme se do budoucna bez geneticky modifikovaných plodin? Řada renomovaných vědeckých organizací upozorňuje, že upravené plodiny jsou prakticky jedinou možností, jak předejít hladu v zemích, které jsou třeba nejvíce postiženy změnou klimatu, tedy především v rozvojových státech. Paní Klimovičová.“

Magdalena KLIMOVIČOVÁ: „To je zajímavá myšlenka, která zatím ještě nenašla právě v biotechnologickém průmyslu žádné uplatnění, přesto je hojně používána zastánci GMO. Zatím žádná plodina pro takovýto třetí svět vyvinuta nebyla. Veškeré plodiny, které máme v současné době na trhu, veškeré produkty jsou v podstatě krmivem pro bohatý sever, tedy pro dobytek v Evropě nebo v Japonsku, v dalších zemích. Takže je to pouze teoretická úvaha, že tyto plodiny do budoucna“ přinesou třetímu světu výhody, které zatím ještě, bohužel nebo bohudíky, nemáme možnost posoudit.

Lenka KABRHELOVÁ: „Pane profesore Drobníku, váš názor. Obejdeme se do budoucna bez modifikovaných plodin, a pokud ne, kontrola je podle vašeho názoru v tuhle chvíli nastavena tak, aby se na trh nedostávaly plodiny, které by mohly být rizikové?“

Jaroslav DROBNÍK: „Tak napřed na tu druhou. Ta kontrola tak rozhodně nastavená je, a to, bych řekl, tak o tři řády lepší, než třeba jak jsem se zmínil u těch radiačních mutantů. Ty nejsou kontrolovaný vůbec. A dejme tomu o řád líp než u běžných. Co se týče do budoucna, jak jsem říkal na začátku, geneticky modifikované plodiny jsou nástroj k řešení určitého problému. To není filozofie, to není ideologie, to je prostě jeden konkrétní technický nástroj. Například ve třetím světě, to jest Indie, Čína, je velice rozšířen BT bavlník. To je podobný, jako je u nás BT kukuřice, tak tam mají bavlník. Ušetří se spousta insekticidů a kromě toho se ušetří zdraví rolníků, kteří bez ochranných prostředků ty insekticidy používali a byli na tom zdravotně velice špatně. Čili je to vždycky nástroj k řešení určitého problému, když ten problém nastane, jako třeba byl nedostatek A vitamínů u dětí v chudých zemích, vyvinula se takzvaná zlatá rýže, která dnes už je na takové úrovni, že jim ten provitamin A dodá. Tím se ten problém řeší. Čili vždycky je to nástroj k řešení konkrétního problému.“

Magdalena KLIMOVIČOVÁ: „Ano, tak co se týká zlaté rýže, o té se hovoří již čtyři, pět let v médiích a je to teprve výzkumný projekt, který byl nedávno představen odborné veřejnosti a na Filipínách se na několika málo políčkách začíná testovat. Takže je těžko říci, jaké výsledky nám to zatím přinese.“

Lenka KABRHELOVÁ: „Ale jednoznačně odsoudit je tedy nelze.“

Magdalena KLIMOVIČOVÁ: „Domníváme se, že pestrá strava a určité systémy trvalého udržitelného zemědělství dokážou vyřešit problém hladu lépe a avitaminóz lépe, než jednostranné dávání provitaminu A do rýže a nucení lidí, aby jedli jednostrannou monotónní rýži.“

Účastníci se rozloučili s posluchači.

Reminder to content type on to