Brusel nehraje fér
Zobrazit další navigaci
Celý web BIOTRIN
2008-03-18
Tento článek původně vyšel 2008-03-10 v HN
Komisař Dimas drží v zásuvce výhodné plodiny, chce zakázat geneticky modifikovanou kukuřici, prezident Sarkozy ji už zakázal, v důsledku dodržování legislativy hrozí nedostatek krmiva a v důsledku benevolentně tolerovaného nedodržování sankce WTO.

Týká se nás to? Týká a hodně. Kukuřici MON 810 u nás každý rok vysévá více zemědělců. Zvyšuje jim ekonomiku, šetří techniku, do přírody vnášejí méně chemických insekticidů a výfukových plynů. Průmyslový brambor Amflora jsme vyzkoušeli a měli bychom o něj zájem. Sankce WTO by nepostihly jen provinilé státy, ale celou EU, tedy i nás a také náš dobytek potřebuje krmné směsi.

Proč to všechno? Ve svých pěkných projevech představitelé Komise tvrdí, že legislativa regulující zemědělskou biotechnologii je založena na vědě. To je, kulantně řečeno, klamání veřejnosti. Tato legislativa vytvořená v 80. letech minulého století podle způsobu regulace nebezpečných chemikálií, je už deset let v rozporu nejen s vědou, ale i se zkušeností získanou na sta milionech hektarů.

Když EU chtěla do mezinárodních úmluv prosadit princip předběžné opatrnosti, stanovila v roce 2000 jeho definici. Říká, že navrhne-li se na jeho základě nějaké opatření, musí se zhodnotit užitek a škoda, které by vznikly jeho nepřijetím a srovnat s těmi, které by vyvolalo jeho přijetí. Zní rozumně a mezinárodně se princip předběžné opatrnosti přijal. Je závazný pro všechny členské státy EU.

Takže když komisař Dimas, Maďarsko, Rakousko, nebo prezident Sarkozy navrhnou zakázat Bt kukuřici bránící se hmyzím škůdcům, nestačí, když zdůvodní riziko nepřijetí tohoto zákazu – tedy dalšího pěstování Bt kukuřice - , ale jsou povinni zhodnotit i škody, které vyvolá jeho přijetí. Ve Francii např. pěstovali zemědělci Bt kukuřici na více než 20 tisících hektarů. Protože osivo je dražší, nedělali to z rozmaru, ale proto, že škůdci vyvolali ztráty větší než navýšení ceny osiva. Co udělají, když jim prezident tuto samu se chránící odrůdu zakáže? Budou opakovaně „klasicky“ vyjíždět s postřikovači a stříkat insekticidem. Návrh zákazu by tedy měl být podložen rozborem dokazujícím, že nasazení techniky a postřiky, vyvolané jeho přijetím, způsobí menší ekologickou škodu, než pěstování Bt kukuřice. S tím se však ani prezident ani komisař nenamáhají. Jak se říká tomu, kdo porušuje pravidla, která sám stanovil?

Další strašidlo vypouštěné na veřejnost jsou „neznámé dlouhodobé zdravotní účinky“, „nové alergie“ a podobně. Kdo se zabývá molekulární biologií, ví, že ozáření rentgenem nebo gama paprsky způsobí řadu neznámých genetických změn, které produkují zcela nepřirozené mutované bílkoviny – dobrý důvod k vzniku alergií. Takových radioaktivitou vypěstovaných odrůd je podle mezinárodní databáze přes 2 tisíce. Jíme je a nevíme o tom. Proč? Není politická objednávka na to upozornit. Ta je (spíše byla) pouze pro případ genetické modifikace. Podrobná analýz ozářené a geneticky modifikované (GM) rýže však jasně prokázala, že ozáření způsobí více změn. Kvůli GM rýži vyvolal EU hysterická a drahá opatření, ale řekli úředníci občanům, která rýže na pultech obchodů je získaná ozářením?

Vnést do hlavy lidí nesmysly o tom, že konzumace geneticky modifikovaného plodu změní jejich dědičnost (názor 54% Evropanů), je snadné jako vymyslet dětem draka, který žere princezny. Pak je povznášející na bílém koni chrabře proti drakovi bojovat. To je politika nejen evropských zelených a některých globálních nátlakových skupin, ale celkově EU. Lze na tom i vydělávat. To je zase marketing ekologických zemědělců. Pro WTO je výhodné se vymluvit: naše politika je sice iracionální, ale lidé to tak chtějí. Co se rozumí pod označením „populismus“?

do diskuse 14.3.08 Pane Drobniku, opravdu GM plodiny nemaji zadna rizika? Ani treba ve druhe nebo treti generaci lidi? Jak dlouho se tyto plodiny zkoumaji? Mozna byste mohl zminit, ze je urcity rozdil mezi ozarovanim a GM plodinou. Ozarovanim vznikne mutovany gen stejneho druhu, napr. se urodi jahoda s mutovanym jahodovym genem. Zatimco v pripade GM se urodi napr. jahoda s rybim genem! Porad si myslite, ze je to to stejne? Ale mozna bych to nakonec nechal na spotrebitelich, jestli si koupi chleba z nemutovane nebo mutovane mouky. Bohuzel toto neni dobre mozne. Pekari nebudou delat rozbor chleba. Dodavatele zrni uz taky nemuzou 100% rict, ze zrni neni modifikovane, protoze na polich bezne dochazi k opyleni mezi modifikovanymi a nemodifikovanymi plodinami. To je mozna duvod, proc se tomu snazi urednici EU zabranit.

Nejsou rybí a jahodové geny. Jsou jen bílkoviny, které se podle nich tvoří. Jen ty na nás působí. Rostliny mají 20 až 40 tisíc genů. Ozářením zmutují a vzniknou mutované bílkoviny, které jsou pro nás zcela nové. My je neznáme a nemůžeme je kontrolovat. I při selekci vznikají nové bílkoviny, ale ozářením mnohem více. U genetických modifikací vnášíme gen tvořící bílkovinu, kterou známe. Mohou se změnit i jiné, ale méně než po ozáření. Do sóji, která je třeba v naší potravě, je vnesen gen půdní bakterie. Těch je povoleno až 10 milionů v gramu naši potravy (vyhláška min. zdravotnictví). Denně jich sníme desítky miliard. Pro nás nejsou ničím novým na rozdíl od mutovaných bílkovin. V tom je ten rozdíl. Každá nová odrůda má riziko, takže u každé byste se mohl ptát, co s námi udělá po třech generacích. Jenže ty, získané ozářením mají větší riziko než jiné, včetně těch modifikovaných.

Pro R:
Jistě by se našla. Např. http://www.efb-central.org/EFB%20final%20letter%20for%20Commissioner%20Dimas%5B1%5D.pdf nebo tiskové prohlášení PG Economics http://www.pgeconomics.co.uk ze dne 12. února či výsledky výzkumu Lisabonského týmu Plant mutagenesis may induce more transcriptomic changes than transgene insertion Rita Batista et al. Proceedings of the National Academy of Sciences, Vol. 105, No. 9, Mar. 4, 2008. Další mohu dodat.

Jaroslav Drobník
Přírodovědecký fakulta UK
Sdružení BIOTRIN

Reminder to content type on to